Procestovat Japonsko rychlovlakem je zážitek, který byste si neměli nechat ujít. Nedoveze vás ale všude. Existuje vlastně docela hodně krásných míst, kam se s MHD vůbec nedostanete, anebo dostanete, ale rozhodně to nebude tak pohodlné a snadné, jako návštěva známých památek a měst.
Z hlavy mě napadá třeba soutěska Takačiho v prefektuře Mijazaki, horský rezort Kamikóči nebo malé ostrůvky jako Jakušima.
Pokud po těchto místech toužíte, řešení je naštěstí jednoduché ⬇️
Řidičák určitě s sebou
Půjčení auta v Japonsku není o nic složitější než jinde ve světě a potřebujete k tomu v zásadě jedinou věc: Mezinárodní řidičský průkaz. Konkrétně ten podle Ženevské úmluvy z roku 1949, který platí na 1 rok a Japonsko ho akceptujte (na rozdíl od toho druhého s tříletou platností).
Na úřadě si ho vyřídíte na počkání za poplatek 50 Kč. Potřebovat budete i pasovou fotku, která se lepí do řidičáku, tak na ni nezapomeňte.
Jakmile si doklad převezmete, možnosti dopravy po Japonsku se vám rázem podstatně rozšíří. Tedy pokud rádi řídíte a nebojíte se jezdit v zahraničí. Ceny vypůjčení navíc nejsou nijak vysoké a za standardní menší městské auto, třeba jako to na fotce výše, zaplatíte do 1.000 Kč za den se vším všudy. Benzín aktuálně vychází kolem 27 Kč / litr.
To není špatné, co?
Půjčoven je samozřejmě spousta od těch větších, jako Times, Orix, Toyota nebo Nippon Rent a car, až po malé lokální. Rezervovat lze obvykle online na webu společnosti.
Co se vyplatí vědět?
Tak v prvé řadě, podobně jako v Anglii se i v Japonsku jezdí na opačné straně silnice, než jsme zvyklí. Pokud s tím nemáte zkušenost, první kilometry si nejspíš budete zvykat. Jeďte opatrně :)
Parkování někde na ulici není moc běžné. Ani na to není místo. Raději si proto dopředu přes mapy ověřte, kde jsou parkoviště (většinou placená). Existují různé typy placených parkovišť. Časté jsou třeba takové se zámky na cestě v podobě klapky, která se zvedne, jakmile zaparkujete. Kouknout na to můžete tady. Parkování před obchody bývá zdarma, ale jen po ohraničený čas, např. 30-60 minut. Někde vám za určitou útratu dají slevu na placené parkování.
Jak mi potvrdil kamarád, který se v Japonsku už leccos najezdil, Japonci jsou coby řidiči velmi ohleduplní a často dávají přednost i tam, kde nemusí. Údajně jsou taky zvyklí jezdit více na oranžovou, která bývá delší než u nás.
U tankování narazíte tradičně na dva typy benzínek: Samoobslužné a běžné, kde vám benzín natankují pracovníci stanice. Přijdou k vašemu okýnku, zeptají se, kolik chcete (když plnou, řekněte mantan) a jak budete platit. V podstatě nemusíte vůbec vystupovat. Dobré je taky vědět, že klasický benzín (regular) má červenou pistoli, zatímco nafta je zelená.
Obvyklá rychlostní omezení jsou 80 až 100 km/h na rychlostních silnicích, 40 km/h v městských oblastech, 30 km/h v bočních ulicích a 50 až 60 km/h jinde (spousta lidí to ale tradičně nedodržuje).
Mimochodem stopka vypadá trochu jinak než u nás. Jde o červený trojúhelník, kde je japonskými znaky napsáno 止まれ (tomare = zastavit). Přehled značek najdete třeba na Wikipedii.
Na japonských dálnicích se platí mýtné. Ideální proto je, pokud má vaše půjčené auto tzv. ETC jednotku, díky které platba probíhá automaticky, což šetří čas i peníze. Pokud ETC mít nebudete, je třeba najet do zeleně označené branky, kde lze platit hotově nebo kartou. Popsané je to např. na webu Times.
Přeji vám šťastné cesty za volantem. A pokud máte sami s řízením v Japonsku zkušenosti, neváhejte se podělit, rád je promítnu do chystaného článku na web :)
Mata ne za dva týdny u dalšího šinkan-zenu 🚅
Chcete víc Japonska? Prosím tudy Yatta.cz.
Nebo se rovnou staňte Patronem newsletteru. 🤜🤛
Děkuji za článek. Jak je to s půjčením malých obytných aut (myslím opravdu menší, ne ty velké), existuje nějaká půjčovna v Tokiu, Kjótu? Dá se kdekoliv na parkovištích, někde mimo hlavní cestu zastavit na noc a přespat v obytném autu? Díky!