Jméno Tomoaki Hamacu vám možná nic neříká. Ale jeho přezdívka Nasubi („lilek“), kterou získal pro svůj nezvykle protáhlý obličej, možná ano. V jednu chvíli patřil mezi nejslavnější Japonce a jeho příběh sledovaly na obrazovkách miliony diváků.
Akorát, že on o tom nevěděl…
Účastník
Neúspěšný komik Nasubi hledal v 90. letech cestu, jak prorazit. Když se naskytla příležitost stát se součástí tehdy populárního pořadu Susunu! Denpa Šónen, známého pro své často extrémní výzvy, neváhal. Přihlásil se a „vyhrál“. Netušil ale, jakou cenu za svou výhru zaplatí.
Produkce mu zavázala oči a odvezla ho do prázdné garsonky. Tam Nasubimu vzali oblečení a oznámili pravidla: Přežít pouze z výher v korespondenčních soutěžích, dokud jejich hodnota nedosáhne výše 1 milionu jenů (v té době kolem 300 tisíc korun). Bez oblečení, bez jídla. Jen s papírem, tužkou, časopisy a silnou vůlí.
Každý jeho pohyb natáčely kamery – dle domluvy jen pro pozdější časosběr. Ve skutečnosti ale sestřihy komikova strádání týdně přitáhly k televizi až 30 milionů diváků. A později běžely dokonce živě online. Nasubi se stal hvězdou, zatímco hladověl, trpěl samotou a ztrácel pojem o čase.
Nakonec takto strávil více než rok a zpětně prozradil, že posílal až 400 soutěžních pohlednic denně.
Možná vás překvapí, že mohl kdykoliv odejít. Byt nebyl zamčený. Ale neudělal to. Proč? Na to odpovídá v dokumentu The Contestant na Disney+, který odkrývá jeho neskutečný příběh a nutí zamyslet se nad hranicemi reality show a naší zábavy.
Proč o tom píšu?
Protože jsem tenhle příběh sám nedávno objevil (díky klukům z podcastu Vortex) a věřím, že by mohl zaujmout i vás.
Nejspíš si řeknete, že jde o další ukázku toho, jak japonská televize umí šokovat svými netradičními formáty. Do určitě míry ano. Ale je důležité dodat, že pohled na podobné show byl (a stále je) i v Japonsku rozporuplný – řada lidí tyto pořady odsuzovala.
Příběh Nasubiho je každopádně fascinující nejen kvůli svému extrémnímu konceptu, ale i proto, co nám říká o médiích a jejich schopnosti zrcadlit naši společnost. Je snadné ukázat prstem na producenty nebo režiséry, kteří mimochodem v tomto dokumentu taky otevřeně prezentují svůj pohled, ale co my, diváci? Jakou roli hraje naše touha po zábavě, která balancuje na hraně etiky?
Ještě před Big Brotherem nebo Truman Show s Jimem Carreym tady byl Tomoaki Hamacu – osud fascinující, děsivý a neuvěřitelně lidský.
Pokud jste o něm dneska slyšeli poprvé, doporučuji na dokument kouknout nebo si o této události zjistit více. Třeba v článcích na internetu, které vám odhalí další souvislosti.
Mata ne za dva týdny 👋
PS: Kdybyste chtěli sbírat tipy na dobré japonské filmy, ať už animované či hrané, doporučuji navštívit taky Instagramový profil Japonský film.
Chcete víc Japonska? Prosím tudy Yatta.cz.
Nebo se rovnou staňte Patronem newsletteru. 🤜🤛
Díky za tip! Neznal jsem. 💡Ale Truman show mám rád.