Z malé ankety, kterou jsme spolu minulý rok dělali (a letos si ji určitě zopakujeme) vyšlo, že by se vám v newsletteru občas líbil i nějaký ten itinerář. A protože vím, že se řada z vás do Japonska v tomto roce chystá, pár tipů jsem si pro vás připravil.
Spíše než konkrétní plán chci ale dneska sdílet několik obecných doporučení, jak k plánování vlastní výpravy přistoupit a na co si dát pozor. Ať není vaše první zkušenost s Japonskem zbytečně stresující.
Dá se stihnout všechno?
Každá cesta do Japonska je součtem kompromisů. A nezáleží na tom, jestli letíte na týden nebo na půl roku. Vždy budete muset spoustu krásných míst, podniků, atrakcí a výhledů oželet. V lepším případě nechat na další výpravu.
Něco je daleko, něco špatně dostupné, někde neseženete vstupenky. A den má jen 24 hodin.
Spíše než si dělat plán po hodinách, je z mé zkušenosti lepší určit si pro jednotlivá města třeba 5-10 priorit. A zároveň počítat v itineráři s možností, že si některé výlety v rámci dnů prohodíte (např. kvůli počasí). Protože koukat na Fudži zabalenou v dešti a mracích až taková paráda není.
Kdybych jel do Japonska poprvé, moje priority by vypadaly třeba takto:
Tokio: čtvrť Asakusa, muzeum teamLab Planets, cukemen v bistru Fúndži, baseballové odpaliště na Šindžuku a fotka s Hačikem na Šibuji
Kjóto: ulička Pontočó, komplex Kijomizudera, svatyně Fušimi Inari, oblast Arašijama a blešák u chrámu Tódži
Ósaka: park kolem hradu, čtvrť Šinsekai, noční procházka Dotonbori, Ghibli obchod v nákupním centru Parco a svatyně se lví hlavou Namba Jasaka
Tipy na méně známá, ale skvělá místa jsem sdílel v jednom z předchozích newsletterů.
Tokio. Je. Velké.
Jedním z kamenů úrazu taky je, že neodhadnete velikost měst a čas, který budete potřebovat k přemisťování. Vezměte si třeba Tokio…
Takový přejezd z krásné čtvrti Asakusa do -technicky vzato stále tokijského- muzea Ghibli, je jen o málo kratší než cesta z hlavního nádraží v Praze do Kladna. Přestože sám velmi rád po japonských městech šlapu pěšky, podobnou trasu jen tak neujdete. MHD vám taky občas hodí klacek pod nohy. Třeba tak přeplněným spojem, že ho raději necháte projet. Zvlášť v ranní nebo večerní špičce.
A to nepočítám dobu, kterou zabere vymotat se z některých stanic. Najít správný východ na Šindžuku bývá i pro mě dobrodružství, a to jsem tam byl mnohokrát.
Podobné je to koneckonců i v „menším“ Kjótu, které působí kompaktněji, jenže zajímavá místa jsou rozesetá po všech světových stranách. Budete potřebovat tři dny, abyste pohodlně projeli aspoň to hlavní.
Plánujte chytře, ne hekticky
Spojte blízké čtvrti a nepřejíždějte zbytečně z jednoho konce města na druhý. Ať vám zdržení v dopravě nesrazí cestovatelské nadšení. Stejně strategicky se vyplatí přistoupit i k výběru ubytování. Mít poblíž důležitou stanici metra nebo nadzemky může být výhra, která vám ve výsledku ušetří hodiny.
A jak už jsem naznačil výše, nesnažte se vyplnit dny programem od rána do noci. Dopřejte si čas vše lépe navnímat (a ochutnat!). Jasně, že se dá za týden projet Tokio, Kanazawa, Kjóto, Ósaka i Hirošima, ale půl dovolené strávíte ve vlaku a u každé destinace stihnete sotva projít centrum.
Japonsko je prostě rozlehlé, i když sedíte v šinkansenu.
Ať se vaše cesty vydaří!
Mata ne za dva týdny 👋
PS: Máte otázky před odletem nebo chcete probrat svůj itinerář? Rád to s vámi projdu, pojďme se domluvit na konzultaci ➡️ Napište mi na dan@dansacha.cz.
Chcete víc Japonska? Prosím tudy Yatta.cz.
Nebo se rovnou staňte Patronem newsletteru. 🤜🤛